Co jsou konstelace?

Systemické konstelace jsou formou  terapie orientované na řešení. Jsou sebepoznávací a prožitkovou metodou vedoucí k osobnímu růstu. Tato metoda rychle a precizně odhalí dynamiky, které poutají osobu k systému (rodina, partnerský vztah, pracovní vztah..), nabízí prostorový a vztahový obraz a ukáže mezigenerační vazby. Cílem konstelační práce je nalezení a zpřístupnění vnitřních zdrojů klienta a jeho ozdravných a podpůrných vnitřních obrazů.

 Konstelace zachycují určitý aktuální stav systému. Obraz systému v danou chvíli. Představují  vnitřní obraz  reality, ne realitu samotnou. Konstelace ukazují souvislosti, pomáhají vidět možný vývoj, konstruovat budoucnost.

Metoda systemických konstelací vznikla v 80. letech v Německu. Vytvořil ji terapeut Bert Hellinger a integroval v ní několik přístupů. Její původní užití bylo v oblasti rodinné terapie a práce s rodinným systémem. Metoda se velmi rychle rozšířila i do dalších oblastí, jako jsou partnerské vztahy, osobnostní rozvoj, psychosomatika, pracovní vztahy, firmy a organizace. Je dále rozvíjena  Bertem Hellingerem i dalšími.                                        

.

  Konstelace jsou pohled na celek. Všichni jsme členové nějakých systémů (celků) - rodiny, partnerského vztahu, kolektivu v naší práci. V systemických konstelacích se zabýváme celým tímto systémem. Je totiž stále víc patrné, že k pochopení toho, co se nám a kolem nás děje, je nutné se dívat na celek a nikoliv na jednotlivé individuální problémy. Tím pochopíme víc.

  Konstelace vedou ke změně vnitřního obrazu reality. Každý z nás se řídí ve svém životě vnitřními obrazy, které jej buďto podporují nebo brzdí, dávají sílu nebo oslabují, určují to, co vnímá a jak to vnímá. V konstelacích pracujeme s těmito obrazy a dáváme jim prostor pro vývoj a větší harmonii. Když se nám podaří, změnit náš vnitřní obraz reality, reagujeme na svoje okolí jinak a naše okolí jinak na nás. Tím můžeme změnit i věci, které leží mimo nás.

  Konstelace jsou spojení se životem. Moderní přístup vědy k základům naší existence nás učí, že nic neexistuje ojediněle. Od subatomárních částic přes molekuly, prvoky, rostliny až k člověku, složitým sociálním strukturám, naší planetě a galaxiím je vše propojeno se vším. Konstelace nám dávají možnost zažít pocit sounáležitosti. Dostat se k našim kořenům, k předkům, ke zdroji síly. Tím se dostáváme k sobě, ke své podstatě.

V literatuře se můžeme setkat s tím, že se často zaměňují pojmy konstelace a systémy. Jaký je mezi nimi rozdíl? Konstelace je jistou daností, uspořádáním, které je pevné a neměnné, kde platí jednoznačně dané vztahy. Zatímco systém je něco, co lze měnit. Existuje totiž možnost změny vztahů mezi prvky systému, které jej tvoří. Konstelace tedy představuje něco jako fotografii systému v daném čase. V průběhu stavění se nám nabízí takových fotografií nespočet a tyto zachycují změny probíhající v systému. Dalo by se říct, že nestavíme jednu konstelaci, ale desítky až stovky minikonstelací, momentek.

  Systemické konstelace jsou nadřazeným pojmem pro všechny formy konstelací (např. organizační, strukturální, firemní, finanční,  zdravotní, atd.) a rodinné jsou jednou z jejích forem.

 Metoda rodinných a systemických konstelací otevírá bohaté pohledy k sebepoznání i k řešení různých situací. Využíváme faktu, že žijeme v systémech, kde platí pravidla a principielní zákonitosti.  Lze do nich nahlédnout konstelací, postavenou v určitý moment.

 (Text je výňatkem z knihy Rodinné konstelace, psychoterapie a spiritualita od autorů Černý V., Hajduk M., Computer press, 2011)

Jak se konstelace dělají 

V úvodu klient krátce probere téma, na kterém chce pracovat a zformuluje svůj problém, tj. to, čeho chce dosáhnout. Pak jsou  vybráni z ostatních účastníků zástupci pro členy  systému včetně zástupce za klienta. Tito zástupci  vstoupí do konstelace  a  rozestaví se dle svého pocitu v místnosti . Dále se zástupci pracuje lektor, který dle prožívání rozestavěných zástupců uskutečňuje jejich prostorové přesuny v místnosti a navrhuje jim věty, které vyjadřují tyto pozice a řeší vzájemné vztahy členů daného systému. Klient sedí na svém místě a celý průběh pozoruje. Když lektor nalezne nejlepší možné uspořádání v souladu s klientovým přáním  postaví  klienta,  do systému aby  vnímal výsledný obraz systému.

Jaký mají konstelace efekt?

 Pomocí konstelací velmi rychle zjistíme, co se v daném systému skutečně děje, a jak nejlépe uskutečnit žádoucí změnu. Objevíme i vlivy a souvislosti, které jsou v systému nevědomé, a proto nám byly doposud skryté, a které jsou jinými metodami nezjistitelné. Konstelace přinášejí efekt v několika rovinách. V rovině rozumové získáme  informace o tom, co se v systému děje, o důležitých vztazích a souvislostech, a o tom, jaká je cesta možného řešení. V rovině emoční máme možnost prožít si svoji pozici a vztahy k ostatním členům systému, popřípadě děje a události, které se v systému odehrávají. V rovině tělesné si můžeme na vlastní kůži zažít a tělesně ukotvit svoji novou pozici v systému. A v neposlední řadě je důležitý obraz nového uspořádání systému, který si odnášíme, a který má sám o sobě svůj efekt a vliv.